Letšní závodní sezónu jsme jako vždy zahájili účastí v I. Subregionálním závodu na pásmu 144MHz. Více uvnitř článku. . . . .
........Oproti loňskému roku jsme letos neměli možnost dojet na Blatenský vrch autem, respektive Vláďa OK1FIKse o to v pátek dopoledne pokusil, ale v polovině kopce zapadl do hlubokého sněhu a zabralo mu hodně času, než auto vyprostil. Takže se musel na kopec dopravit po svých a dotáhnout nahoru i nemálo materiálu. V pátek dorazila i naše středočeská posila Míra OK1DUB. Spolu s Vláďou připravili místa pro kotvy 19 m stožáru, zapnuli PA 1 kW, budiče a ostatní zařízení, aby se trochu prohřálo a vysušilo. Zatopili v chatě a zapili tu námahu nějakým tím vitamínem na posilnění.V sobotu dopoledne jsem dorazil spolu s Vencou OK1VKQ vybaveni dvojicí dětských sněhových bobů pro dopravu materiálu, mezi kterým byl modifikovaný PA 700W a PA 300W.
........Ihned jsme začali za pěkného skoro bezvětrného a slunečného počasí při teplotě slabě nad nulou s přípravou anténních systémů pro vysunutí do pracovní polohy. Složili jsme na zimu uloženou 18 el. M2 a spolu s nástavcem jsme ji upevnili na 19 m RDM-6 stožár. Pak jsme částečně vysunuli za pomoci Vládi OK1XVZ 14 m stožár se čtyřčetem 10 el DK7ZB a vše vypadalo, že stihneme bez problémů zahájení závodu, ale změření antén nás vrátilo na zem. Dobrou zprávou bylo, že čtyřče vykazovalo PSV 1,2, ale M2 měla PSV 2,46. Následovalo stažení 19 m stožáru, rozebrání spoje mezi 7/8“ koaxem a ½“ propojkou na nástavci s M2. V konektoru byla voda ( nevím kdo propojku dělal, ale teplem smrštitelná trubice s lepidlem překrývala 7/16 konektor nedostatečně). Nicméně díky vodě v konektoru jsme došli k závěru, že jsme našli závadu. Konektor jsme demontovali, odstřihli metr koaxu a znova namontovali. Opatřili jsme ho novou těsnící teplem smrštitelnou trubicí, což znamenalo cca 2 km procházku k autu pro nářadí a propan-butanovou láhev a hořák. Po opětovném změření PSV, které dopadlo stejně, jsme museli sundat nástavec s anténou ze stožáru a zkusili jsme změřit pouze anténu bez koaxu. Toto měření ukázalo zase mizerné PSV, takže ve 14:15 šel dolů z antény dipól k bližšímu přezkoumání v teple společenské místnosti chaty. Zde jsme otevřeli dutinu v hliníkovém hranolu držáku dipólu, vydloubali jsme silikonový gel tvořící výplň dutinky a záhy jsme nalezli studený spoj na kontaktu mezi žilou koaxu λ/2 impedančního transformátoru a vývodem jedné strany dipólu. Zajásali jsme, že závada je objevená, postižené místo jsme proletovali a dipól jsme namontovali na anténu, anténu jsme s nástavcem nasunuli na 19m stožár a změřili jsme PSV – opět stejné hodnoty!!! Vzhledem k pozdní hodině, jsme vše nechali být a anténu vysunuli do pracovní polohy ve 22 m s tím, že snad bude aspoň trochu poslouchat a vysílat.
........Zapojili jsme ICOMa 756, XVT Sitno, MikroKeyer a začali jsme ladit PA. Tedy spíš jsme po zaklíčování ztuhli, protože 1 kW PA byl naprosto mrtvý, ani jedna kontrolní LED nebyla „živá“, přestože v pátek PA pohodově nejel do pohotovostního stavu se zapnutým vysokým napětím. Tak fajn řekli jsme si - půjdeme se podívat co nám produkuje PA 700 W, který jsem nedávno upravoval. A ani tento PA se nějak nedal naladit – ručička měřícího přístroje výstupního výkonu sebou zmateně trhala, asi nám něco kmitá!!
........V tu dobu bylo kolem sedmé hodiny večerní a byli jsme utahaní, hladoví a žízniví. Není divu po celém dni poskakování okolo zařízení, antén a občasné procházce k autu pro chybějící věci. Když už jsme nemohli vysílat, tak jsme si alespoň dali večeři zapili jsme to pivkem a rozjímali čím by to vše mohlo být. Vždyť mi ten PA 700W v dílně fungoval, tak by to nemělo být nic vážného. Snad jen něco vypadlo nebo se uvolnilo během přepravy, nebo že by byl vadný propoj z ½“ kabelu mezi PA a ANT relé? Vzali jsme tedy dvě propojky a jako přechodku mezi nimi jsme použili PSV metr BIRD. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že PA vysílá úplně v pohodě, jen ten měřící přístroj na PA indikující výkon nám fixluje. Takže konečně ve 19:40 mohl OK1FIK začít vysílat s jedním PA do fungujícího čtyřčete deseti el. DK7ZB.
........Protože jsem byl nedostatkem jiných lepších techniků v našem radioklubu pasován do nevděčné role „všehoschopného“ opraváře, který má za úkol vše dát do pořádku, zatímco ostatní vysílají. I tentokrát jsem se chopil úkolu dát do kupy PA 1 kW. Po rozbrání a vyčištění fixlujícího ovládacího paketového přepínače nedošlo ke zlepšení, kakže jsem došel k závěru, že bude něco v nepořádku s časovacím obvodem pro žhavení GU-43B. Moje opravárenská činnost podporovaná Vaškem VKQ a Mírou DUB byla stále přerušovaná výkřiky z vysílací místnosti: „ Jirkóóó poď sem!!!“, abych se dozvěděl, že máme zase dalšího anglána přes tisíc kilometrů. Po prozkoumání časovacího obvodu jsem zjistil, že závada je skutečně v tomto v podstatě nepotřebném obvodu. Proklemování relé, které od elektronického časovače nedostávalo napětí (opravdu, ale opravdu se mi o půlnoci nechtělo časovač demontovat a opravovat ho) se PA konečně rozběhl a mohli jsme ho začít používat. PA 700 W byl odpojen od čtyřčete a zapojen do M2 s vysokým PSV, takže bylo nutné mu stáhnout výkon ( cca 200 W), aby nedošlo k jeho poškození. Díky tomu dodával i PA 1 kW menší výkon do čtyřčete (jen cca 600W).
........Vzhledem k pozdnímu začátku vysílání o 4 hodiny a 40 minut jsme naneštěstí přišli o část dobrých podmínek na západ. Přesto všechno je dvacet spojení do Spojeného království asi naším rekordem v závodě. Díky nízkému rušení bylo možné dokončit spojení na hranici šumu. Nejdelší spojení -1237 km - bylo do Skotska se stanicí GM8OEG z IO86NM. S přibývající dobou podmínky mizely a po půlnoci byly již jen průměrné, nebo se nám to alespoň zdálo, protože po západu sluníčka se prudce snížila teplota, začalo foukat a narůstala námraza na anténách. Neděle pak přinesla spíše průměrné podmínky zhoršené námrazou na anténách ve velikosti cca 10 – 15 mm. Takto veliká námraza má likvidační následky zejména antény s vysokým Q, jako jsou 10 el. antény DK7ZB čtyřčete, které tvořilo hlavní anténu v závodě. Anténa M2 s PSV 2,46 v podstatě nefungovala, takže delší spojení na východ, jihovýchod a jih jsme nedělali, protože ani když jsme otočili na polovinu vysunuté čtyřče těmito směry, tak se příjem přes stěnu hustého lesa pokrytého centimetrovou vrstvou námrazy příliš nezlepšil. Většinu námrazy jsme z antén sklepávali až při jejich demontáži, takže až do konce závodu jsme pořádně neslyšeli, což se podepsalo na nízkém průměru 295 km na QSO.
........Všichni se na první subregionál po dlouhé zimní přestávce těšíme, i když víme, že drsné horské podmínky nám dají zabrat. A ani letos jsme nebyli zklamáni nepřízní počasí, které nám nedovolilo vyjet na kopec autem, nefungující anténou či námrazou. To vše v podstatě očekáváme, protože to vše vyvažuje zážitek ze zimní pohody u tepla krbových kamen, pěkných dlouhých QSO bez rušení technicky nedorostlých „BIG GUNů“ a trochy fyzické námahy na sněhu a čerstvém povětří při přípravě antén.
Velký dík patří všem protistanicím za spojení a všichni se těšíme na další závod.
73! Jirka OK1UBO