Historie

Po skončení 2. světové války se v Československu začaly znovu obnovovat odbočky spolku ČAV – Českoslovenští amatéři vysílači. V Karlových Varech u zrodu odbočky stáli p. Mašek, Tauc a Langmiler.

Po čase vznikla karlovarská klubová stanice OK1OKV, písmeno O znamenalo “odbory”, protože kluby vznikaly převážně při odborových organizacích podniků. Po založení Svazarmu roku 1953 přešly radioamatérské kluby pod jeho správu, i když šlo vlastně o paradox, kdy pacifisticky zaměřená organizace byla začleněna do složky s výrazně militantním programem.

Nastalo dlouhé období let studené války se všemi důsledky. Odmyslíme-li si ovšem nepříjemný vliv tehdejší ideologie včetně neustálého dohledu STB a kádrování (radioamatéři byli považováni za potenciální špiony), pro existenci a činnost radioklubů byla důležitá finanční podpora státních orgánů. Nebyla enormní, ale byla. Řada mladých lidí získala v klubech první technické poznatky a hluboký zájem, takže jejich další cesta vedla zpravidla na elektrotechnické školy. Pokud dnes hovoříme ve vztahu k EU o relativně kvalifikované pracovní síle, nelze popřít, že její základy byly položeny právě v tomto období.

Technická erudice řady členů se projevila i ve vztahu k občanům. Dnes již málokdo ví, že po zahájení vysílání Československé televize byl první televizní vysílač na Klínovci dílem nadšenců – radioamatérů a teprve později bylo instalováno továrně vyrobené zařízení.

V r. 1956 byla radioklubu přidělena současná značka OK1KVK, která měla při tehdejším krajském uspořádání symbolizovat svou zkratkou KarloVarský Kraj. Radioklub měl až do změny územního uspořádání v r. 1960 statut krajského radioklubu a byl tedy i odpovídajícím způsobem vybaven a dotován. V té době sídlil na dnešním nábřeží Jana Palacha čp. 14. V prostorách byla velká učebna, mechanická dílna vybavená strojním zařízením včetně soustruhu, elektrotechnická dílna s měřícími přístroji, sklad materiálu a v podkroví provozní místnost s výkonnými vysílačkami, které byly převážně zkonstruovány a vyrobeny členy klubu.

Kritický zlom nastal v srpnu r. 1968. Po obsazení vysílačů Klínovec, Krašov a Stará Role okupačními vojsky byl během jediné noci opraven některými členy starší výkonný lodní vysílač, který ještě po dva dny šířil program dosud svobodného studia Československého rozhlasu Plzeň, než bylo i toto studio umlčeno… Po léta jsme o těchto událostech mlčeli, takže upadly v zapomenutí.

Náměty a připomínky jsou vítány. E-mail: ok7km@ok1kvk.cz

Poděkování: OK1AOF, OK1GP, OK1DUB, OK1VKQ, OK6RP a další.

Vzpomínky OK1AOF

Radioklub OK1KVK byl založen na jaře r. 1953. Zakládajícím členem byl Milan Steiner, který byl pověřen Svazarmem (Svaz pro spolupráci s armádou). Milan se na založení kolektivky radioklubu OK1KVK podílel pouze po organizační stránce.

Před tím proběhlo odebrání licencí i zařízení všem radioamatérům, pokud nevstoupili do Svazarmu či nebyli politicky spolehliví, tzn. žádné příbuzenstvo na západě a žádné protistátní chování či jednání. V té době nebylo možné bez členství ve Svazarmu radioamatérské hobby provozovat.

Sídlo radioklubu OK1KVK na Nábřeží Antonína Zápotockého č.14 (dnes nábřeží Jana Palacha), viz předchozí kapitola. Uprostřed mezi výlohami byl vchod do domu a uvnitř u schodiště, vpravo se šlo do klubovny a vlevo byla učebna, sklad a dílna. Do klubovny byl vchod přímo z ulice, napravo od pravé výlohy. Prostory, kde sídlil radioklub byly předtím prodejnou Auto-MotoVelo, která patřila Vlastimilu Neradovi (pravděpodobně Auto Nerad v současnosti), kterému byla prodejna znárodněna. Před projejnou stával sportovní automobil Peugeot červené barvy. Předsedou radioklubu ZO Svazarmu Bohouš V. Po provozní a vysílací stránce se o radioklub staral Mirek OK1GZ, perfektní telegrafista i konstruktér, který měl profesně na starosti spojovací techniku. V radioklub navštěvovali také ženy a dívky (i když dlouho nevydržely) – Věrka OK1FYW, Petra OK1FYX, Alena H. Š.

Zařízení v počáteční době bylo z inkurantu (pozn. vyřazené či staré přístroje po armádě), vysílač SK10, přijímač Lambda 2 atd. Drátová anténa byla natažená ze střechy domu přes řeku na Lázně V (dnes budova Alžbětiných lázní).

Akce klubu bývaly při závodu míru, kdy jsme se podíleli zajištěním spojení po trase etapy ve městě od Chebské ulice až do cíle etapy. Další akce bývaly při sklizni cukrové řepy na Podbořansku, kdy jsme udržovali spojení mezi sklízeným polem a místem, kam se řepa odvážela. Při závodu míru jsme měli radiostanice RF11, při sklizni řepy radiostanice RM31-P, pěší provedení. Tedy jeden seděl u dynama a točil klikou a druhý byl u klíče či mikrofonu.

Pokud jde o činnost radioklubu OK1KVK, tak to byly pravidelné telegrafní pondělky, to jsme měli vysílací místnost nahoře v podkroví. Bývalo nás tam pět až šest ve frontě, a střídali jsme se u stanice. Do radioklubu jsme chodili vysílat kdykoliv, kdy bylo volno - *OK4FQ (ex. OK1AFQ, SK), OK1GP, OK1AKU, OK1IAL (SK), OK1IAP, Jirka K.

První polní dny, jak si pamatuju, bývaly na Blatenském vrchu, ovšem tehdy byla stanice v autě (Tatra 805, neboli kačena. Tehdy jsme nocovali ve spacáku pod širákem u ohniště. Později jsme přespávali v chatě, která patřila dříve Nejdeckých česárnám vlny, později Českému svazu ochránců přírody. Několikrát jsme zkusili také QTH Podhorní vrch u Mariánských Lázní. Jeden polní den jsme absolvovali na ochozu rozhledny Goethovy vyhlídky na Hůrkách.

Chata na Blatenském vrchu, kterou v současnosti využívá radioklub vznikla cca v roce 1968, dříve to bylo občerstvení, nicméně velmi brzo přestalo sloužit svému účelu.

Během roku 1969 se radioklub přestěhoval na Hůrky do bývalé restaurace Bergwirtshaus, Pražská silnice čp. 53 (https://mapy.cz/s/mucunefede) (pozn. editora: budova je v současnosti opuštěná a v dezolátním stavu), kde bylo dost prostoru a výhodné QTH. Budovu na Hůrkách jsme museli mezi lety 1971-1972 opustit, jelikož přešel do vlastnictví Ateliérů Barrandov (býv. hotel Barrandov). Přemístili jsme se do bývalé měšťanské školy v Drahovicích, náměstí Emy Destinové 32, kde byly velmi provizorní podmínky pro činnost radioklubu.

Dalším sídlem radioklubu (r. 1972-1973) byla bývalé restaurace Střelnice na Táborské ulici čp. 27 u Drahovického mostu na levém břehu Ohře. Prostoru byl dostatek, nicméně se z tohoto místa moc nevysílalo.

Poté se radioklub přesunul na Růžový vrch, Sedlecká 5, kde vydržel až do roku 2013. Z Růžáku (jak jsme mu zkráceně říkali) se zkraje jezdilo pouze na KV. S Petrem OK1WPN (SK) jsem jednou byl dělat nábor mládeže pro klub ve škole na Růžovém vrchu a Michal OK1WMR/OK1M je jedním z těch, kteří od náboru vydrželi v radioklubu do dnešní doby.

V současné době radioklub sídlí v budově Lidového domu ve Staré Roli ve Školní ulici čp. 5.