Za Tondou Klojdou, OK1IAP...

Pamatuješ, Toníku, když jsi byl ještě OL3ABD, tak jsi prohlašoval, že onanovat se na stošedesátce s deseti Watty nemáš zapotřebí... Tenkrát jsi odněkud vyhrabal tři RS391 ještě po Wehrmachtu a spáchal s nimi konec. Lezlo z toho asi 300W do tvé LW antény. Poprvé jsi ho testoval na Silvestra někdy ve třiašedesátém roce s Vláďou Císařem, OL3ABO, který bydlel od tebe asi 200m vzdušnou čarou. Chodilo to na tu „dálku“ výborně, akorát se vloudila chybička... Kanadské ministerstvo zahraničí si na tebe stěžovalo, žes rušil pobřežní komunikaci jejich námořnictva, takže tehdejšího náčelníka radioklubu OK1KVK, OK1GZ, málem trefil šlak. Coby kmenového zaměstnance StB si ho jeho zaměstnavatelé přizvali, aby u tebe udělali šťáru. Stačil tě tehdy včas varovat, takže ten konec, který jsi uklidil do sklepa pod uhlí nenašli, a dokonce se mu podařilo je přesvědčit, že asi byly mimořádné CONDX, takže k rušení mohlo dojít i s tehdy povolenými 10W... To si já samozřejmě nepamatuji, protožes byl o pět let starší, ale znám to dobře z doslechu.

Poprvé jsem tě zažil, když mi bylo třináct ve „vysílací mansardě“ klubu na „Zápoťáku“. Tenkrát bylo jakési MS v hokeji a z okna bylo vidět, jak se v protějším baráku rychtuje k TV nějaký fanoušek. Připravil si k televizi pivo, jakési brambůrky a pohodlný ušák. Jakmile přenos začal, s potutelným úsměvem jsi na „MKárně“ naladil jednadvacítku a zaklíčoval... Na obrazovku místo hokejistů naskočily šikmé pruhy a bylo. Pamatuji, že vždycky, když se dotyčný divák zvedl z ušáku a došel k TV, aby se pokusil obraz opět vyladit, klíč jsi pustil a hokejisté zase hráli. Tohle se několikrát opakovalo, než se dotyčný namíchl, TV vypnul a odešel... S klidem jsi MKárnu přeladil a letitý Junkers dával do éteru své klasické CQ CQ CQ DE OK1KVK OK1KVK +K...

Časem, když už jsem byl trošku starší, také jsem dostal chuť si udělat zkoušky OK. Pamatuji, jaks mě poprvé posadil k zánovní, klubové FTDX 505, to už jsi měl dávno svojí značku OK1IAP a mě, rozklepaného puberťáka, utěšoval při mém prvním QSO. Díky tvému tréninku jsem zkoušky bez problémů udělal a za to jsem ti dodnes vděčný.

Vzpomínám taky na jistý OK DX Contest, někdy v osmdesátých letech, kdys spáchal konec se dvěma RE125C. Dost ses tehdy nadřel, protože jsi motal katodovou cívku z 10mm hliníkové trubky, protažené koaxem. Dávalo to tehdy kolem 2kW do antény, a pokud se pamatuji, výsledek, vynaloženému úsilí Gerty, OK1GP, který s klubovou „Kačenou“ (rozuměj radiovůz T805) zdolal asi 70cm vysoký schod na Andělské vyhlídce a bandě operátorů, včetně tří antén (díky tvému konci s propálenými trapy) a závodu dokončenému anténou typu neidentifikovatelnému kusu drátu ve výšce 2m, ukončenému „vyladěnou klikou“ od hospody, rozhodně neodpovídal... Ale užili jsme si to co?

No, když jsem byl u vás ve Vimperku posledně na návštěvě, bydleli jste s Hankou na faře se svými kocoury a byli celkem spokojení. Duplet anténa ti chodila slušně a na ranní pokecy telegrafem na osmdesátce ses těšil. Bohužel, ty elektronky do PA, co jsem ti dovezl od Jirky, OK1UBO, už jsi nějak nestihl vyměnit. Holt časy se mění. Chtěl jsem tě jen poprosit, až budete tam nahoře u píva s klukama pokecávat, drž mi u stolu místo.

RIP, Honza OK5XM

Děkujeme OK2KKW. Zdroj: https://ok2kkw.com/more/SK/za_tondou_klojdou.htm